6 zásad, díky kterým uvaříte kočce vyvážené domácí krmivo

Plánujete cestu s kočkou a přemýšlíte, kterou přepravku pořídit? Nejde jen o to, aby se zvíře vešlo. Špatně zvolená přepravka dokáže proměnit jinak klidnou jízdu v několikahodinový stres pro vás i pro zvíře. Základním pravidlem je, že kočka by se v přepravce měla nejen otočit, ale také si pohodlně lehnout a v ideálním případě i vstát, aniž by se dotýkala stropu. Rozhodující je proto především velikost, způsob otevírání a materiál.

Typickou chybou je vařit jen kuřecí prsa a rýži – to je nutriční past. Kočka tak získá bílkoviny, ale chybí jí právě taurin a vitamíny rozpustné v tucích. Pokud už musíte maso vařit, dělejte to krátce, maximálně do 70 stupňů uvnitř, a vývar nevylévejte. Taurin se totiž teplem ničí, proto byste ho měli přidávat zvlášť – ať už v prášku, nebo ve formě kapsle. Bez něj je domácí krmivo pro kočky nebezpečné.

Začněte pozorováním přes kameru nebo mobil. Všímejte si, co se děje prvních deset minut po vašem odchodu. Úzkostný pes obvykle okamžitě zrychleně dýchá, kňučí, přechází, opakovaně olizuje tlapky nebo se snaží dostat ven. Pokud tyto projevy trvají déle než dvacet minut a opakují se při každém odchodu, je na čase jednat. Nečekejte, až se problém prohloubí – čím déle pes úzkost prožívá, tím hůře se odnaučuje.

Pes, který neustále tahá na vodítku, dokáže proměnit příjemnou procházku v boj o každý metr. Mnoho majitelů sahá po různých pomůckách v domnění, že problém vyřeší sama technická vymoženost. Opak je pravdou – klíčem je kombinace správně zvoleného vybavení a důsledného výcviku. Než ale přejdete k nákupu, zaměřte se na to, co tahání způsobuje: pes se tak učí, že rychlejší pohyb vpřed vede k odměně, tedy k prozkoumání zajímavého prostředí.

Nejčastější chybou bývá koupě příliš malé plastové přepravky, která sice vypadá prakticky, ale kočka v ní má jen pár centimetrů rezervy. Při delší cestě se pak nemůže natáhnout, a to vede ke svalovému napětí a ještě většímu neklidu. Vždy měřte kočku od špičky nosu po kořen ocasu a k této délce přičtěte alespoň deset centimetrů. Stejně tak zkontrolujte výšku – v kleče by se kočka neměla dotýkat horní hrany.

Jak vybrat pomůcku, která nebude bolet ani vás, ani psa Základní dělení je na obojky, zádové postroje a anti-tahací postroje s předním úchytem. Obojek proti tahání, často s výstupky nebo řetízkem, způsobuje tlak na citlivé krční oblasti a při prudkém škubnutí může poškodit průdušnici nebo páteř. Mnohem šetrnější je postroj s úchytem na hrudi – když pes zatáhne, postroj ho jemně stočí do strany, čímž přeruší pohyb vpřed. Zádový postroj naopak tahání spíše podporuje, protože pes může táhnout celou vahou těla, podobně jako tažný kůň. Pro začátek zvolte postroj se dvěma úchyty – jeden na zádech pro běžnou chůzi a druhý na hrudi pro nácvik správného chování.

Častou chybou je používání flexi vodítka (s navíjecím mechanismem). To psa učí, že když zatáhne, dostane více délky, což je přesný opak toho, čeho chcete dosáhnout. Dalším omylem je tresknutí vodítka nebo křik – to u psa vyvolává stres a může vést k agresi nebo strachu. Místo toho používejte klidný, ale pevný hlas a případně přerušte procházku na pár minut, než se pes uklidní. Pokud pes tahá kvůli vzrušení při setkání s jinými psy, naučte ho povel „ke mně" a odměňujte ho, když se k vám vrátí dřív, než začne tahat. U starších psů, kteří tahají celý život, může být změna náročnější – buďte trpěliví a postupujte po malých krocích.

Další úskalí představují vitamíny rozpustné v tucích. Při vaření masa se ničí, proto je vhodné krmit syrové maso zmrazené alespoň na čtrnáct dní před podáním (parazité a bakterie nepřežijí). Pokud vaříte, maso pouze povařte v malém množství vody a přidejte trochu oleje – nejlépe lososového. Kočka potřebuje i poměrně vysoký podíl živočišných tuků, který se v libovém mase nenachází.

Samotná pomůcka ale nestačí. Začněte výcvik v klidném prostředí bez rušivých podnětů. Použijte krátké vodítko (asi 1,5 metru) a postupujte takto: pokaždé, když pes přestane tahat a vodítko se uvolní, odměňte ho pamlskem nebo hrou. Pokud začne táhnout, okamžitě se zastavte a počkejte, až se k vám vrátí a uvolní napětí. Teprve pak pokračujte v chůzi. Důležité je být konzistentní – pokud jednou necháte tahání projít, pes se naučí, že občas se to vyplatí. Nezapomínejte také na to, že pes potřebuje dostatek pohybu a možnost očichávat okolí – pokud mu dopřejete dostatek volnosti na začátku procházky, bude pak méně motivovaný tahat.