Boho interiéry v praxi: Když lenochod potká kaktus

Moje první setkání s boho stylem byla katastrofa. Nasázela jsem do malého bytu 2+1 tři kila třásní, macramé závěsy a polštáře s geometrickými vzory. Výsledek připomínal spíš sklad v second handu než útulný domov. Boho interior design není o hromadění všech etnických vzorů světa, ale o vyvážené vrstvení textur, barev a materiálů. Když se to podaří, místnost dýchá klidem a kreativitou. Když ne, vzniká chaos, v kterém se ani vy nevyznáte. Klíčem je udržet neutrální základ – třeba béžovou stěnu nebo lněný koberec – a teprve na něj pokládat výrazné akcenty. Jeden křiklavý kus nábytku, jeden vintage koberec a jedna pokojová rostlina. Víc ne. U mě to funguje jako pravidlo tří: tři výrazné prvky na místnost, jinak to přestává být hravé a začíná to být hluč


Zásadní chybou byla, že jsem ze začátku chtěla zachovat starý stolek, který zabíral půlku místnosti. Byl to kus nábytku po babičce, ale v malém prostoru doslova překážel. Místo něj jsem pořídila rozkládací pohovku s integrovaným stolem v opěradle, což je geniální finta, jak ušetřit místo. Když mám hosty, stačí odklopit opěradlo a mám k dispozici rovnou plochu na spaní i na jídlo. A pokud chci mít opravdu pohodlné spaní pro dva, stačí vytáhnout spodní část – vznikne pořádná manželská postel s kvalitním rámem z latí, na který jsem dala extra tlustou pěnovou matraci o tloušťce 16


A pak je tu materiál. Čistá bavlna nebo len? Na sedačce, kde se spí, se rychle ušpiní. Proto mnozí sáhnou po velvet upholstery. Sametový povrch je nečekaně praktický. Skryje fleky, nechytá tolik chlupů jako hrubší tkaniny a na dotek je příjemný, což oceníte v zimě. Jen pozor, lesklý samet může v malém bytě působit těžce. Zkuste spíš matný velvet v tlumené barvě, například antracit nebo šedozelený. Nebojte se, že bude vypadat staromódně. Kvalitní sametová pohovka dokáže zvednout celý apartment interior design, aniž byste museli měnit cokoli jiného. Jenom počítejte s tím, že se na ní dělají otisky od zad, takže pokud jste puntičkář, možná budete každé ráno uhlazovat polštá


Samotný mechanismus rozkládání musí být intuitivní. Kdo by chtěl uprostřed večírku studovat návod, jak z gauče udělat postel? Sázka na click-clack mechanism je tady jasná – stačí zatáhnout za sedák, cvakne to a během tří vteřin máte rovnou plochu. Jen pozor na to, že click-clack systémy často vyžadují určitý odstup od zdi. U kuchyňské linky jsem nechala pět centimetrů vzduchu, aby mechanismus volně dosedl. Kdybych ho dala natěsno, zasekl by se a host by spal na podlaze. To bych neriskov


Nemyslete si, že custom furniture je jen o drahých materiálech a exkluzivních designérech. Jde především o řešení konkrétních dispozic. Například úzká chodba u panelákového bytu, kam se nevejde standardní šatní skříň. Nebo ložnice s podkrovním zkosením, kde postel s úložným prostorem musí mít speciální úhel čela. My jsme nakonec nechali udělat nejen sedačku, ale i malý konferenční stolek s výsuvnou deskou na práci z domova. Všechny prvky spolu ladí barevně i materiálově, protože je navrhoval jeden člověk. Nemusíte pak složitě shánět záslepky na šrouby nebo řešit, proč je noha stolu o tři centimetry vyšší než noha kře


Co mě na tom všem baví nejvíc, je ta hra s vrstvami. Když vezmete obyčejnou zeď, oškrábete ji, dáte novou omítku, přetřete ji a pak k ní postavíte sofa bed s kvalitní foam mattress, která má 18 cm pěny a je uložená na pevném roštu, vznikne zázrak. Najednou ten prostor dýchá. Není to jen místnost, je to prostředí, kde se vám chce ležet, číst, spát i pracovat. Wall finishing je jako makeup pro interiér. Bez něj je všechno nedokonalé, s ním můžete i z levného nábytku udělat hvězdu večera. A když do toho přidáte správný materiál na zeď, třeba jen jemný štuk nebo matný latex, ten rozdíl poznáte hmatem i o


A pak je tu ještě jedna past, na kterou jsem málem naletěla. Koupila jsem si bed with storage, luxusní kus nábytku s čalouněním z velvet upholstery. Ta látka je hebká, vypadá draze, ale jakmile ji dáte ke zdi, která není dokončená, začne se dít něco divného. Hedvábný lesk sametu se pere s hrubou strukturou staré omítky a výsledek je jako večírek, kde se potkají baleríny s bagristou. Musela jsem tu zeď zbrousit, napustit a natřít tak, aby vznikla neutrální, sametově jemná plocha, která tu velurovou hlavu postele podrží, ne potlačí. Wall finishing není o tom zeď schovat, ale o tom, aby s nábytkem mluvila stejným jazy


Na potah jsme vybrali velvet upholstery, tedy sametový materiál, který působí luxusně, ale zároveň je praktický na údržbu. Dlouho jsem se bál, že se chlupy a prach zachytí v lesklém povrchu, ale moderní samet s krátkým vlasem se dá vysát běžným nástavcem na čalounění. A hlavně: na dotek je tak příjemný, že na něm člověk odpočívá už jen při sezení. Na míru jsme si nechali vyrobit i vyšší nožičky, abychom pod sedačku mohli lehce zasunout robotický vysavač. Malý detail, který denně oceníte, když se vám nechce ohýbat a lovit smítka zpod nábytku. Výroba trvala šest týdnů, ale výsledek předčil očekává