Jak zařídit jídelnu, která slouží i pro spaní hostů

Jedna z nejčastějších chyb, kterou u klientů vídám, je podcenění váhy a stability panelů. Když na stěnu lepíte těžké dřevěné desky, musíte mít jistotu, že podklad je rovný a suchý. Já osobně dávám přednost systémům na pero-drážku, které se skládají jako puzzle. Žádné lepidlo, žádný nepořádek. Za odborníky nechoďte, zvládnete to sami. Stačí vodováha, akumulátorová vrtačka a trocha trpělivosti. A až budete mít hotovo, sáhněte po kousku s měkkým povrchem – čalouněný panel v čele postele vypadá luxusně a tlumí hluk. Představte si sametový potah v krémové barvě, který ladí s polštáři na poho


Největší výzvou je ale postel, obzvlášť když máte garsonku a očekáváte návštěvy. Standardní manželská postel zabere třetinu podlahy a vy pak nemáte kam uložit peřiny. Tady přichází na řadu praktické řešení, které nenaruší venkovský charakter interiéru. Pořídila jsem si bed with storage s čalouněným čelem v jemně našedlé lněné látce. Pod celou matrací se otevřou dva velké šuplíky, kam se vejdou zimní deky i polštáře pro hosty. Vyhnete se tak hromadění krabic pod postelí, které by podřezávaly ležérní atmosféru. Aby postel působila jako součást celku, přehodila jsem přes ni lehkou bavlněnou deku s třásněmi a na nohy navlékla dřevěné krytky, které ladí s podlahou. Provence style interiors nesnášejí kovové chromované nožky. Pokud se rozhodnete pro tento typ postele, vyzkoušejte, zda šuplíky dobře kloužou i po měkkém koberci. Můj první model se totiž zadrhával a každé večerní vytahování ložního prádla mi ničilo nál


Pokud máte opravdu málo místa, vsaďte na pull-out sofa, která se vytahuje zespodu jako šuplík. Vypadá jako běžná sedačka, ale pod sedákem se skrývá druhé lůžko. Vyzkoušela jsem to v dětském pokoji, kde jsem potřebovala přes den hrát si a v noci ubytovat babičku. Tento typ pohovky má tu výhodu, že vyjímatelné lůžko můžete použít i samostatně jako provizorní postel pro hosta v obýváku. Nevýhodou je nižší výška matrace, obvykle kolem 12 cm. Proto jsem na ni dokoupila paměťovou pěnovou vrchní desku. Aby celá sestava ladila s provence style interiors, oblékla jsem sedačku do povlaku z hrubého lnu v béžové barvě. Když se vytáhne spodní část, celkový vzhled zůstane čistý a vzdušný. Důležité je pravidelně vysávat mechanismus, protože se tam snadno dostávají drobky a prach, které pak ztěžují vytažení. Mně se jednou zasekl díky zapadlé lentilce a musela jsem pohovku rozeb


Když do bytu přijedou rodiče na víkend, každý centimetr počítá. Moje kamarádka si pořídila menší garsonku a řešila, kam uložit matrace pro hosty. Skříň už byla narvaná, pod postel se nevešlo nic. Nakonec našla řešení v kombinaci nábytku a dekoru: místo samostatné postele koupila menší rozkládací gauč s úložným prostorem. Zvolila model s matrací z paměťové pěny a pevným roštem. Když je složený, vypadá jako běžná sedačka. A na stěnu nad něj dala dekorativní lamely, které opticky oddělí spací kout od zbytku místnosti. Výborně to fung


A co když hosté nepřijedou? Pak se jídelna stává místem, kde trávíte večery s knížkou nebo kde děti dělají úkoly. Dining room design by měl být flexibilní. Mám stůl, který se dá rozložit ze 120 na 180 cm. Když je sklopený, vejde se k němu sofa bed jako lavice a dvě židle. Když přijde šest lidí, stůl roztáhnu a sedačku posunu blíž ke zdi. Všechno je na kolečkách. Ano, i jídelní židle mají kolečka. Zní to šíleně, ale když potřebujete během pěti minut překonfigurovat místnost z jídelny na ložnici, je to dar z nebes. Kolečka musí mít brzdu, jinak vám židle ujedou, až se opřete lokty o st


Když už mluvíme o sedadlech, nesmím opomenout materiál. Moje první jídelna byla zařízená v bavlněném lnu. Vypadalo to nádherně na fotkách, ale po prvním flíčku od červeného vína byl konec. Lekce číslo dvě: do místnosti, kde se jí, pije a spí, patří velvet upholstery. Vzala jsem si čalouněné židle s vysokým sametovým opěrákem v tmavě zelené barvě. Samet je totiž překvapivě odolný. Skvrny z něj jdou vyčistit vlhkým hadříkem a na dotek je hebký i po letech. Navíc dodá celé jídelně ten správný šmrnc, aniž by působila jako hotelová hala. A hlavně se na něm dobře sedí i večer u dlouhého povídá


Barevná paleta provensálského interiéru vychází z vypálené země a vybledlé oblohy. Nepoužívejte syté barvy, raději odstíny s příměsí šedi nebo krému. Stěny jsem vylíčila vápennou omítkou v odstínu sušené růže, ale pokud bydlíte v nájmu, stačí malba v matném provedení. Na podlahu patří dřevo nebo jeho imitace v teplém dubovém tónu. Pokud máte linoleum, přehoďte přes něj běhoun z juty nebo sisalu. Ten sice trochu chlupá, ale vypadá autenticky. Zelené rostliny jsou povinností. Levandule v květináči na parapetu je symbol, ale pokud vám usychá, kupte si sušenou a dejte ji do hliněného džbánu. Sušené květiny vydrží měsíce a nemusíte se o ně starat. Jediné, co provensálský styl nesnese, je umělá plastová zeleň. Raději žádnou než faleš